Lyžařský výzvik 2025

3. března 2025

Od 20. ledna se každé ráno vydávali páťáci a sedmáci autobusem do Horského resortu Buková hora na pětidenní lyžařský výcvik. Celkem to bylo třicet šest lyžařů a snowboardistů z naší školy, které doplnili šesťáci z králické základní školy. A jaké dojmy si naši žáci a žákyně z výcviku odnesli, si můžete přečíst v jejich příspěvcích níže.

První den po příjezdu do Horského resortu Buková hora šli ti, kteří neměli své vybavení, si ho vyzvednout a vyzkoušet. Když jsme byli všichni připraveni, sešli jsme se pod svahem, a tak to bylo každé ráno našeho lyžařského kurzu.
První ráno jme byli rozděleni do týmů a každý dostal své instruktory. Do mého týmu byla přiřazena Týna. Všichni jsme si s ní sedli. Začali jsme v Kid parku na dětském svahu, kde jsme ukázali naše dovednosti. Kolem desáté jsme šli na svačinu. Dostali jsme rohlíky, chleby a jogurty. K pití byl horký čaj, který byl pro mě moc sladký. Možná to bylo kvůli tomu, abychom měli víc energie.
Druhý den došlo k přeřazování mezi týmy podle toho, jak to, komu šlo. Chvíli jsme byli ještě v Kid parku, ale pak už jsme jeli lanovkou až nahoru. Po zbytek týdne jsme jezdili na velké sjezdovce.
Každým dnem jsem se zdokonalovala. Pak ale přišel pátek, poslední den kurzu, poslední jízda a hlavní den úrazu. Opět jsme trénovali obloučky. Prkno mi najelo na zadní stranu a já spadla na zápěstí. Dost mě to bolelo, ale nevzdala jsem se a dojela až dolů. A i když jsem skončila s dlahou, lyžák hodnotím 10/10 a za nic bych ho nevyměnila. Dal mi, že pokud něco chci, musím si zatím jít.
Karolína Dostálová, 7. roč.

Když jsme přijeli na Bukovku, obuli jsme si boty, vzali snowboard a šli na rozcvičku. Rozcvička vždy byla krátká, abychom stihli co nejvíce jízd. Na lanovce jsme seděli po třech, občas po čtyřech. Vystupování z lanovky dělalo některým problém, ale to nebylo překážkou. Každý den byla první jízda zkoušková na rozehřátí, další již byly mnohem lepší a zábavnější. Na lyžáku jsem se naučila obloučky a zbavila se strachu z toho, že spadnu a něco si zlomím.
Anna Kubíčková, 7. roč.

Od 20. ledna jsem se zúčastnil lyžařského výcviku na Mlýnickém Dvoře – Buková hora. První den nás instruktoři rozdělili podle naší zdatnosti. Já jsem byl v družstvu mírně pokročilých, lyžoval jsem na sjezdových lyžích. Učili nás jezdit po hranách, s hůlkami, bez hůlek. Někdy nás vzali na čenkovickou sjezdovku. Lyžařský výcvik se mi líbil.
Vojtěch Vraštil, 7. roč.

Na lyžáku jsem se nic nového nenaučila, jen jsem si osvěžila lyžování z 5. třídy. Instruktoři tam byli sympatičtí. První dva dny byly dost dobré, i ten třetí, ale čtvrtý den padla hustá mlha a nic nebylo vidět. Celkově jsem to nedávala psychicky ani fyzicky. Pátý, poslední den, jsem onemocněla, takže pro mě výcvik skončil.
Nikola Černohousová, 7. roč.

Jezdila jsem na snowboardu. Vůbec jsem to neuměla, tak jsem se to chtěla naučit. Snowboard jsem si půjčovala. První dva dny jsme jezdili na malé sjezdovce v Kid parku, ale ostatní tři dny už jsme jezdili na velké sjezdovce. Byla jsem v týmu s Aničkou a Luckou. Jmenovaly jsme se Duhové snowboardistky. Měli jsme instruktora Láďu, pak Lucku a Mílu, která měla přezdívku Milka. Nakonec umím na snowboardu dobře. Bylo to super.
Johanka Švestková, 5. roč.

Skoro každé ráno jsem jel s tátou do práce. Potom, co přijel autobus, jsme se šli přezout. Ti, co ještě neuměli lyžovat, šli na malý vlek. Já šel hned na velký vlek. Tak to bylo každý den. Lyžák jsem si užil.
Matěj Bubák, 5. roč.

Strašně jsem se těšila na lyžařský výcvik. Na Bukovou horu jsme přijížděli kolem osmé hodiny ráno. V půjčovně lyžařského vybavení, jsme se přezuli a vyzvedli si vypůjčené vybavení, a pak vyšli po schodech nahoru ke sjezdovce. V pondělí jsme měli dva instruktory, kteří nás rozdělili do dvou skupin. Vydali jsme se k lanovce, kterou jsme vyjeli na kopec. Ten se nám podařilo sjet devětkrát. Nevynechali jsme ani svačinu. V úterý jsme si půjčili stejné vybavení a zase jsme šli na lanovku. Dolů jsme jeli různými trasami. A také jsme si dali jméno Tygři. Pak došlo na poslední jízdu a ouha, najednou bác a bum, bum a do konce týdne jsme ležela doma s otřesem mozku. Na lyžování jsem ale nezanevřela a těším se, až zase půjdu na lyže.
Anežka Šoková, 5. roč.

Na lyžařský kurz na Bukovou horu jsem jela poprvé, nikdy předtím jsem na lyžích nejezdila. První den jsme trénovali na malém kopečku pro začátečníky, moc mě to bavilo. Druhý den jsme už lyžovali na velkém kopci, a to mě úplně nadchlo. Instruktor David nám pomáhal a ukazoval, jak správně dělat smýkaný oblouk. Lyžařský kurz jsem si moc užila a těším se na další.
Nela Holly, 5. roč.

Na lyžák jsem se moc těšila, ale měla jsem trochu obavy, protože jsem už tři roky nelyžovala. Nastal den první. Rozřadili jsme se do skupin. Byla jsem s Emilkou a Kájou a instruktorem Vojtou. Nejdříve jsme lyžovali na malé sjezdovce, tam se k nám připojil Vojta ze 7. třídy. Pak jsme jeli na velkou sjezdovku, kde to bylo super. V průběhu týdne jsme se připojili k instruktorce Pétě a dětem z Králík, kde jsem měla kamarádku Emičku. Celý týden byl super, klidně bych si to dala znovu.
Ema Brůnová, 5. roč.

Na lyžích jsem nestála poprvé, proto mám doma výbavu. Po příjezdu nás rozdělili do skupin podle předchozích zkušeností s lyžováním nebo snowboardem. Byla jsem zařazena do nejlepší skupiny lyžařů, kterou vedl instruktor Martin a s kterým jsme rovnou vyjeli na velký kopec. Celý týden byla mlha, jen ve středu nám svítilo sluníčko. Každý den kolem desáté hodiny jsme měli svačinu s přeslazeným čajem, který mi nechutnal. Zkusili jsme si i čenkovickou sjezdovku, kde měli studené sedačky. Lyžařský kurz se mi líbil i díky instruktorovi Martinovi, který byl moc fajn.
Michaela Šponarová, 5. roč.

Na lyžáku mě to moc bavilo. Když jsme první den přijeli, měli jsme nachystané lyže a snowboardy s naším jménem na vyzkoušení. Já jsem byla na lyžích. Rozdělili nás do skupin podle toho, kdo umí a kdo neumí lyžovat. Já jsem šla do skupiny těch, kteří neumí. Vyzkoušeli jsme si nasadit lyže a jezdili jsme v Kid parku. Naši vedoucí se jmenovali Majda a David. Ti nás ještě rozdělili na dvě menší skupinky podle toho, jak to, komu šlo. Nás učil David. Obě skupinky jsme se jmenovali Brumíci. Naše skupinka jsme byli čokoládoví, ta druhá vanilkoví. Svačiny byly moc moc dobrý. Druhý den jsme po svačině jeli na velký kopec a jela s námi i Majda. Učili jsme se smýkaný oblouk, který mi moc nešel. Majda mi říkala záchodová Mařena, protože jsem si moc sedala do zatáček, a jednou jsem dostala kvůli tomu žížalu. Celý zbytek týdne jsme jezdili na velkým kopci. Moc jsem si to užila a děkuju, že jsem se mohla seznámit s Majdou a Davidem.
Markéta Korálková, 5.roč.

V lednu jsme se třídou jezdili na lyžařský výcvik. Moc mě to bavilo. Jezdili jsme po skupinách. Náš instruktor se jmenoval Martin. Naučila jsem se curving a jezdit pozadu. Celý týden byla mlha, akorát ve středu svítilo sluníčko. Za odměnu jsme dostali Fidorku.
Anna Brousková, 5. roč.

S třídou jsem se zúčastnil lyžařského výcviku, který trval pět dní. První den nás rozdělili do skupin. Já jsem byl ve skupině pro začátečníky, kde nás naučili základy lyžování. Třetí den jsem už dokázal sjet velký kopec. Pátý den už jsem jezdil jako drak. Lyžák se mi moc líbil.
Daniel Stejskal, 5. roč.