Červená Voda očima dětí ze 3. třídy

9. listopadu 2009

Červená Voda očima dětí ze III. třídy
V září si  děti ve III. třídě celý měsíc v prvouce povídaly o naší obci – Červené Vodě. Mnoho zajímavého se dozvěděly nejenom z knížek, časopisů a pohlednic, ale také si do třídy pozvaly na besedu kronikáře naší obce pana Jaromíra Dorňáka. Ten přinesl s sebou mnoho zajímavých dokumentů, starých fotografií a samozřejmě i kroniky. Bylo to velmi zajímavé, neboť ke všem obrázkům a fotografiím uměl pan Dorňák velice hezky a poutavě vyprávět. Nechyběly ani ukázky čtení z různých kronik pro porovnání. Všem se beseda líbila a vůbec nevadilo,
že se trochu protáhla. Otázek bylo zkrátka moc.
Téma „naše obec“ se prolínalo i českým jazykem. Děti mohly napsat krátké vyprávění nebo složit básničku o Červené Vodě. Některé z nich se, myslím, opravdu vydařily.  Nejvíce hlasů získaly od spolužáků tyto práce
.Kronikář p. Jaromír Dorňák ve 3.třídě

Červená Voda je hezká horská obec, která leží v údolí krásné přírody. Já mám ráda přírodu a zvířata, proto se mi tady líbí. Jsou tady i jiné krásné věci, například nová rozhledna na Křížové hoře.  Byla jsem na rozhledně se třídou. Je tam krásný výhled na Červenou Vodu. Je z ní vidět naše škola, kostel, pošta, obchod, kino, domov důchodců a příroda, která je v okolí naší obce. Zatím se mi tady žije dobře, ale vše se uvidí, až budu starší.                            Martina Černohousová

   Kronikář p. Jaromír Dorňák ve 3.třídě                                  

                              V Červené Vodě žije se v pohodě.  
                              Je tu škola, pošta, lékárna,
                              chybí nám jen mlékárna.
                              Žije se tu vesele, 
                              od pondělí do neděle.

                                                                  Tereza Víchová    

                                                               Kronikář p. Jaromír Dorňák ve 3.třídě

 

Jo, to u nás na vesnici, tam se krásně žije.                 
Je tu plno možností, kam se dítě skryje.                               
Dětské hřiště, to je supr, pak můžeme sbalit kufr,
na rozhlednu vyrazit a pěkně se unavit.
Večer kino navštívit, krásný film si oblíbit.
A pak ráno do školičky, vždyť jsme hodné, pilné žačky!
To je naše dědina, tady život začíná!
                                                              Eliška Filková          

Kolem dokola kopce tu máme,                             
draky si pouštíme a rádi se máme.
Na Křížovou horu chodíme na procházku,
už nejsme malincí, tak nemusíme na provázku.
Dětské hřiště pěkné máme, houpačky i klouzačky.
Na kolotoči se zatočíme, až točí se nám hlavičky.
Tak tu spolu žijeme, na zmrzlinu chodíme,
pak spěcháme zase domů každý ke své rodině.

                                                     Kristýna Mrázková
 
Ani při výtvarné výchově jsme na naši obec  nezapomněli. Stačilo proletět se balónem hodně vysoko nad Červenou Vodou, a potom už se v hlavičkách dětí rodily nápady, návrhy, co vše by v naší obci ještě chtěly mít, co jim tu chybí, schází a proč.  Samozřejmě, nápadů bylo dost. Od zoologické zahrady, krytého bazénu a koupaliště, až po lázně. Překvapilo mě a potěšilo, když vyšlo najevo, že nejvíce dětem v naší obci chybí park, aby si tam mohli odpočinout babičky, dědové a maminky s kočárky. Je pěkné, že myslí i na ostatní obyvatele. Uvidíme, třeba až poletí příště, bude i park.
                                                                                                      S.Kopecká